Průvodce pravidly

financování politiky

Klíčové slovo: typy účtů

Jak fungovat bez IČO

Koalice nemají právní subjektivitu, a nemohou tak vstupovat do právních vztahů. Nemohou svým jménem například zřídit účet v bance, zaplatit internetovou doménu, vést účetnictví či přijímat dary a bezúplatná plnění. Proto platí, že pokud zákon ukládá koalicím, aby učinily nějaký úkon a k tomuto úkonu je třeba mít právní subjektivitu (IČO), musí jej za koalici učinit některá ze stran koalice. Doporučuje se tedy, aby se strany koalice dohodly (nejlépe písemně), která ze stran bude úkony vyžadující právní subjektivitu za koalici vykonávat. Situaci usnadní, pokud všechny takové úkony bude za koalici vykonávat jedna strana či hnutí, zákon ale nebrání tomu, aby si zodpovědnost za jednotlivé úkony mezi sebe jednotlivé strany koalice rozdělily. Zároveň je na místě, aby koalice oznámila Úřadu, která (které) ze stran a hnutí zastoupených v koalici bude příslušné povinnosti plnit. Této politické straně nebo hnutí pak v případě nesplnění povinnosti vzniká odpovědnost za přestupek. Pokud koalice neoznámí Úřadu, které z politických stran a hnutí zastoupených v koalici svědčí příslušná povinnost v rámci volební kampaně, může Úřad zahájit řízení vůči všem politickým stranám a hnutím zastoupeným v koalici.

Zobrazit podrobnosti

Přijetí a vrácení daru (strany a hnutí)

Politické strany a hnutí smí bezhotovostní peněžité dary přijímat výhradně na takzvaný zvláštní účet, který vedou soustavně bez ohledu na to, zda aktuálně běží nějaká volební kampaň. Pokud strana či hnutí přijme dar v hotovosti, musí ho obratem vložit na zvláštní účet. Ze zvláštního účtu si strany a hnutí mohou dary převést na své výdajové účty – například volební účet pro danou kampaň, provozní účet nebo např. na účet určený pro výplatu mezd. Příchozí platba není automaticky darem Strany a hnutí nemají možnost zcela zabránit tomu, aby jí na zvláštní (nebo i jiný) účet přišla platba, kterou nesmí nebo nechtějí akceptovat jako dar. Samo připsání platby na zvláštní účet strany ale ještě neznamená přijetí daru. Občanský zákoník stanoví pravidlo, že darování nastává teprve tehdy, když obdarovaný dar přijme.  K přijetí daru politickou stranou či hnutím dojde, pokud nastane alespoň jedna z těchto skutečností: Jak postupovat, když strana peníze nechce nebo nesmí přijmout, a co s hanlivými vzkazy Pokud nenastala žádná z výše uvedených skutečností, není strana povinna nakládat s příchozí transakcí jako s darem. Připsané prostředky vrátí příkazci, aniž by je vykazovala ve výroční finanční zprávě. Prostředky je třeba vrátit bez zbytečného odkladu poté, co se strana o jejich připsání na účet dozvěděla, nejpozději však do konce kalendářního roku. Dobou potřebnou k bezodkladnému vrácení peněz se rozumí například doba, v jejímž průběhu strana prokazatelně vyvíjí úsilí ke zjištění identity dárce či se snaží o uzavření písemné darovací smlouvy tak, aby se příchozí platba mohla stát darem. Není-li možné peníze převést zpět příkazci, nebo má účel transakce uvedený v platebním příkazce pomlouvačný či hanlivý obsah (zejména v případě, kdy příkazce zaslal částku v zanedbatelné výši), může strana prostředky (i hromadně v jedné platbě) ve stejné lhůtě odvést do státního rozpočtu. V případě, že strana za tyto prostředky inkasovala od banky kreditní úrok, doporučuje Úřad vracenou či odvedenou částku navýšit o tento úrok. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala legálně Pokud strana již dar přijala (čili nastala některá ze čtyř okolností uvedených výše) a z nějakého důvodu ho chce vrátit (například na dárce „prasklo“ něco, s čím strana nechce být spojována), je třeba postupovat podle pravidel pro odstoupení od smlouvy podle Občanského zákoníku (§ 2001 až 2005). Zákon o sdružování ani volební zákony totiž tuto situaci neupravují.  Přijetí i vrácení daru uvede strana v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně). Vrácené dary se vykazují jako záporné částky. Není-li odstoupení od darovací smlouvy možné anebo jej není možné dárci vrátit (např. účet, ze kterého byla platba odeslána, byl zrušen), strana či hnutí mohou dle svého uvážení např. poskytnout částku ve výši přijatého daru na veřejně prospěšné účely nebo odvést do státního rozpočtu. Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala v rozporu se zákonem K přijetí daru v rozporu se zákonem dojde zejména tehdy, pokud prostředky byly poukázány na jiný než zvláštní účet, o dárci nejsou známy zákonem požadované informace, k částce přesahující 1000 Kč není možné uzavřít písemnou smlouvu, dárcem je zakázaná osoba, nebo by součet hodnoty darů a bezúplatného plnění od jednoho dárce (včetně osob ovládajících a ovládaných) přesáhl v kalendářním roce 3 000 000 Kč. Vracení darů nebo hodnoty bezúplatných plnění přijatých v rozporu se zákonem upravuje zákon o sdružování. Strany jsou povinny takové dary vrátit nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly, a to včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě částku do státního rozpočtu. Jedná-li se o bezúplatné plnění, vracejí strany a hnutí dárci (případně odvádějí do státního rozpočtu) sumu odpovídající hodnotě bezúplatného plnění. Také v tomto případě strana přijetí i vrácení daru uvede v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně). Dary odváděné do státního rozpočtu se poukazují na účet ČNB č. 19-63429621/0710. Jak předejít problémům s přijímáním darů Ke své činnosti mohou strany a hnutí použít jen dary, u kterých znají identitu poskytovatele v rozsahu, který požaduje zákon. Doporučujeme proto stranám a hnutím zavést procesy, které zajistí, že potenciální dárce o sobě potřebné údaje sdělí ještě před tím, než provede platební příkaz (například na webu strany vyplní formulář). V rámci těchto procesů je vhodné zjistit také předpokládanou výši daru a v případě, že přesáhne 1000 Kč, vygenerovat povinnou darovací smlouvu. Smlouva musí být písemná, zákon ale nepřikazuje fyzický (osobní) podpis, proto (v souladu s občanským zákoníkem) platí, že písemnou formou je např. i elektronická komunikace. Doporučujeme rovněž, aby dárce v rámci těchto procesů bez ohledu na výši daru prohlásil, že jím poskytnuté identifikační údaje jsou správné.

Zobrazit podrobnosti

Přehled základních povinností stran a hnutí

Pokud strana či hnutí přijímá dary nebo dostává příspěvky ze státního rozpočtu, musí zřídit tzv. zvláštní účet. Pokud má strana či hnutí plnění z pracovně-právních vztahů (má zaměstnance, uzavírá DPP atd.), musí pro ně zřídit samostatný (mzdový) účet. Pokud se strana či hnutí účastní jiných voleb než voleb do zastupitelstev obcí, má povinnost si zřídit tzv. volební účet. Pokud má strana či hnutí příjmy a výdaje, je povinna si zřídit tzv. provozní účet. Po zřízení zvláštního účtu musí strana či hnutí oznámit Úřadu adresu internetových stránek, na kterých je přístupný. Po zřízení provozního účtu musí strana či hnutí oznámit Úřadu adresu internetových stránek, na kterých je přístupný. Strany a hnutí mají povinnost informovat Úřad o případných změnách v internetových odkazech na nahlášené účty. Nejpozději 1. dubna každého roku musí každá strana či hnutí předložit Úřadu výroční finanční zprávu. Spolu s výroční finanční zprávou musí strana či hnutí předložit i účetní uzávěrku ověřenou auditorem. Tato povinnost platí pro všechny strany a hnutí včetně těch, které nevyvíjejí činnost, nemají příjmy, jiné výdaje a podobně.

Zobrazit podrobnosti

Hospodaření politických institutů

Pro hospodaření politických institutů platí stejná pravidla jako pro politické strany a hnutí, především musí vést oddělené účty pro různé typy výdajů. Na rozdíl od účetních uzávěrek politických stran a hnutí ale politické instituty nemusí předkládat účetní uzávěrky ověřené auditorem.

Zobrazit podrobnosti

Jaké účty musí strana vést?

Zákon stranám a hnutím ukládá povinnost vést samostatné účty pro čtyři typy příjmů či výdajů: tzv. zvláštní účet pro přijímání příspěvků ze státního rozpočtu a peněžních darů, volební účet pro úhradu výdajů volební kampaně ve volbách do Senátu, Poslanecké sněmovny, krajských zastupitelstev nebo v prezidentských volbách, účet pro plnění z pracovněprávních vztahů, tzv. provozní účet pro všechny další výdaje. Pokud strana či hnutí nemá příslušný typ příjmů či výdajů, nemusí daný účet zřizovat.

Zobrazit podrobnosti

Mzdový účet

Tento účet strana či hnutí používá pro všechna plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu ke straně a hnutí. Pokud strana nemá zaměstnance ani nevstupuje do jiných pracovněprávních vztahů (např. DPP), nemusí zřizovat tento typ účtu. Účet nemusí být transparentní a jeho zřízení a číslo se Úřadu sděluje pouze na základě výzvy.

Zobrazit podrobnosti

Provozní účet

Tzv. provozní účet slouží pro všechny příjmy a výdaje strany či hnutí s výjimkou příspěvků ze státního rozpočtu a darů, plnění vyplývajících z pracovněprávních vztahů a volebních výdajů. Provozní účet, který nemusí být transparentní, tedy slouží např. pro vedení finančních prostředků z členských příspěvků, platbu výdajů spojených s provozem strany či hnutí, nebo pro úhradu výdajů spojených s volbami do zastupitelstev obcí. I v tomto případě platí, že pokud strana či hnutí nemá žádné příjmy anebo výdaje, které převyšují částku 5 000 Kč, nemusí účet vést. Jednotlivé výdaje nepřesahující 5 000 Kč může strana či hnutí hradit v hotovosti. Po zřízení provozního účtu je potřeba oznámit Úřadu jeho číslo nebo jiný jedinečný identifikátor.

Zobrazit podrobnosti

Volební účet

Strany a hnutí, které se účastní voleb krajských, senátních, prezidentských, sněmovních nebo do Evropského parlamentu, mají povinnost zřídit si volební účet. Zákon ukládá povinnost zřídit pro každé regulované volby nový volební účet.  Subjekt, který se účastní jen komunálních voleb, nemá povinnost tento typ účtu zřizovat. Volební účty zakládají nejen kandidující strany, hnutí a koalice a nezávislí kandidáti ve volbách do Senátu, ale také prezidentští kandidáti či registrované třetí osoby. Volební účet musí být transparentní. Náhled do historie platebních transakcí musí být umožněný i zpětně od doby zřízení účtu až do doby, kdy je možné jej zrušit. Prostředky uložené na volebním účtu lze použít pouze k úhradě volebních nákladů. Kandidující subjekt má povinnost zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný, neprodleně oznámit Úřadu a informovat Úřad o případných změnách v internetovém odkazu na účet. Volební účet v případě stran a hnutí neslouží k přijímání darů; ty mohou strany a hnutí (na rozdíl od nezávislých a prezidentských kandidátů) přijímat pouze na zvláštní účet, odkud je mohou převést na účet volební. Stejně jako u zvláštního účtu i u volebního účtu je žádoucí, aby každý platební příkaz, kterým se převádějí prostředky z nebo na volební účet, obsahoval uvedení účelu transakce. Tento popis by měl jasně vyjadřovat, o jakou transakci se jedná, či za jakým účelem má být realizována. Vedle toho musí kandidující subjekt vést evidenci údajů o peněžitých prostředcích na volebním účtu, kdy se eviduje jméno, příjmení, datum narození a obec trvalého pobytu, případně název či obchodní firma, identifikační číslo a sídlo osoby, která prostředky vedené na volebním účtu poskytla.

Zobrazit podrobnosti

Zvláštní účet

Tzv. zvláštní účet je účet, který strany a hnutí zřizují pro přijímání příspěvků ze státního rozpočtu a příjmy z darů. Pokud strany nedostávají příspěvky ze státního rozpočtu a nehodlají přijímat peněžité dary, nemají povinnost zřídit a vést zvláštní účet. Tento účet musí být transparentní, tedy musí umožňovat veřejnosti bezplatný a nepřetržitý přístup k transakcím nejméně za poslední tři roky. Aby bylo možné bankovní účet považovat za transparentní, musí být možné prohlížet všechny aktuálně bankou zaúčtované transakce. Za transparentní účet se nepovažuje takové technické provedení, které zobrazí transakce pouze zpětně za určitý časový interval. Doporučujeme stranám, hnutím a politickým institutům, aby se ujistily, že si u banky skutečně založily transparentní účet, který splňuje tyto podmínky. Při zřizování zvláštního účtu doporučujeme smluvně s bankou dohodnout, že účet bude po celou dobu existence splňovat podmínky transparentnosti včetně požadavku na tříletou historii transakcí (banky standardně nabízejí jednoroční historii), a že banka bude majitele účtu vždy informovat o změně internetového odkazu, na kterém je transparentní účet přístupný. Upozorňujeme, že účet zřízený bez splnění podmínky transparentnosti nebude úřadem akceptován jako zvláštní. Peněžité dary a příspěvky ze státního rozpočtu je možné přijímat pouze na zvláštní účet. Z něj si strany a hnutí mohou finanční prostředky vybrat v hotovosti do pokladny, převést na svůj jiný účet nebo vrátit, pokud byl dar přijat v rozporu se zákonem. Jiné platby nelze ze zvláštního účtu poukazovat. Finanční prostředky lze ze zvláštního účtu přeposílat i hromadně jednou částkou. Každý platební příkaz, kterým se převádějí prostředky ze zvláštního účtu nebo na zvláštní účet, musí obsahovat uvedení účelu transakce. Tento popis by měl jasně vyjadřovat, o jakou transakci se jedná, či za jakým účelem má být realizována (např. dar na volební kampaň/na provoz, převod na volební účet, převod na provozní účet apod.). V případě darů má odpovědnost za splnění této povinnosti odesílatel (dárce), nikoli strana či hnutí, které proto platby bez uvedení účelu nemusí vracet. Je ale vhodné, aby strany a hnutí o této povinnosti informovaly své dárce a podporovatele. Po založení zvláštního účtu je potřeba oznámit Úřadu adresu internetových stránek, na kterých je přístupný. Úřad tuto adresu zveřejní na svých webových stránkách. Je nutné oznámit jeden internetový odkaz, po jehož rozkliknutí se uživateli ihned zobrazí náhled zvláštního účtu politické strany nebo hnutí (typicky na webu příslušné banky). Nejde tedy o obecný odkaz na doménu či internetovou stránku politické strany či hnutí, na které je odkaz na zvláštní účet uveden (byť tento odkaz na internetové stránce politické strany nebo hnutí být zveřejněn musí), ani např. o obecný odkaz na seznam všech transparentních účtů vedených konkrétní bankou.

Zobrazit podrobnosti
agitace bez vědomí strany (2) ~ agitace na vlastní nemovitosti (4) ~ audit účetní uzávěrky (5) ~ bezúplatné plnění (15) ~ cena obvyklá (8) ~ členové stran (2) ~ členské příspěvky (5) ~ co není kampaň (8) ~ dary a dárci (17) ~ dobrovolníci (3) ~ doprovodné akce (3) ~ elektronická aplikace (3) ~ externí služby (3) ~ Facebook / YouTube (3) ~ hospodaření (13) ~ hotovostní platby (1) ~ internet / online marketing (5) ~ kandidát (12) ~ komunikační médium (6) ~ lhůty a termíny (4) ~ limit na dary (7) ~ limit na výdaje (8) ~ majetek (4) ~ média obcí a krajů (4) ~ mobiliář obce (3) ~ mzdový účet (5) ~ obecní rozhlas (1) ~ označení agitace (9) ~ plakátovací plochy (3) ~ politický institut (5) ~ povinností obcí (3) ~ práce zaměstnanců (2) ~ příjmy stran a hnutí (12) ~ provozní účet (5) ~ provozní výdaje (1) ~ půjčky a úvěry (1) ~ registrace listin (5) ~ registrovaná třetí osoba (5) ~ rovné podmínky (1) ~ sloupy osvětlení (2) ~ složení koalice (7) ~ sociální sítě (4) ~ specifika koalic (5) ~ svoboda projevu (5) ~ tiskoviny obcí a krajů (4) ~ typy účtů (10) ~ účel transakce (3) ~ účetnictví kampaně (15) ~ ukončení kampaně (2) ~ velkoplošné zařízení (4) ~ veřejný činitel (6) ~ volební obvody (3) ~ volební účet (16) ~ volební web (6) ~ vozy MHD (1) ~ vrácení daru (4) ~ výroční finanční zpráva (9) ~ začátek kampaně (2) ~ zadavatel a zpracovatel (5) ~ závazky stran a hnutí (5) ~ zpráva o financování (18) ~ zvláštní účet (11) ~

Volební kampaně